Setkání s režisérem Pavlem Abrahámem s promítáním části právě dokončovaného nového filmu Česká RAPublika.
Česká RAPublika, celovečerní procházka krajinou českého rapu. Pokus o film, který nebude „o rapu“, ale sám „se stane rapem“. James Cole, Hugo Toxxx a Orion na pódiu, ale především mimo něj. Tři rappeři, deset skladeb, deset živých filmových situací. A v nich profesorka lingvistiky, děti z karvinského romského ghetta, členové komorního tria, matriční úřednice, pražští chodci, Hana Hegerová, sdružení Slovo a hlas a Josef Jungmann.
Režisérem filmu je Pavel Abrahám, student ateliéru konceptuální tvorby na pražské VŠUP. Námět a scénář vytvořil spolu s Tomášem Bojarem, který byl spoluscénáristou i u prvního společného filmového projektu Hlavní hvězdou jsou piva (2004). Hlavní kamera Vladan Vála, střih Šimon Špidla, dramaturgie Jan Gogola ml, producent Fresh films.

> více <

Informační sítě představují specifické prostředí, v němž se realizují společenské vztahy. Na internet tak již téměř po dvě dekády nemůžeme nahlížet jen jako na technologii obdobnou knihtisku nebo parnímu stroji, ale jako na stále rozsáhlejší prostor. Normativita tohoto prostředí je přitom vystavěna na mnohem složitějším modelu, než s jakým pracují známé typy pravidel „off-line“ světa.
Rozdíl je předně třeba vidět v přírodních zákonech kyberprostoru – ty jsou na rozdíl od přírodních zákonů umělé, místy chybové, emocionální či hodnotově orientované. Na další rozdíly poukazuje Barlow ve své Deklaraci nezávislosti kyberprostoru – absence tradic společenské smlouvy, rozpor mezi globalitou prostoru a teritorialitou státní jurisdikce a konečně značný samoorganizační potenciál. Všechny uvedené parametry vyvolávají potřebu specifického organizačního mechanismu, který z podstaty nemůže být založen jen na, stručně řečeno, legitimovaném státním násilí.
V rámci diskusního večera se na pozadí praktických příkladů zaměříme na otázku multicentricity prostředí informačních sítí a konkrétně pak na synergii jednotlivých organizačních technik. Pokusíme se hledat odpověď na otázku, zda je složitá horizontální a vertikální struktura organizačních elementů přirozená, efektivní a žádoucí.

> více <

Navzdory viditelným proměnám životního stylu žen a mužů v naší společnosti zůstává řada tradičních aspektů genderového řádu stále platných. Dívky a chlapci jsou dominantně socializováni odlišnými způsoby. Vedle rodiny a médií je nejdůležitější socializační institucí škola. Vzhledem k nízkému povědomí o genderové problematice v české laické i odborné pedagogické veřejnosti je průběh školního vzdělávání (formálního i neformálního) v mnoha ohledech zatížen genderovými stereotypy. To se opakovaně prokazuje v zahraničních i českých výzkumech.

Přednáška ve stručnosti popíše některé oblasti školního života, které jsou strukturovány podle genderového principu. Dále představí pojetí genderové rovnosti ve škole tak, jak s ním pracuje vzdělávací politika a praktické projekty. Ukázány ale budou i limity tohoto pojetí, které vedou k poměrně nízké efektivitě zaváděných změn. Jaké existují možnosti narušování genderových stereotypů a čím jsou tyto možnosti omezeny, bude ilustrováno na několika aktivitách pro žáky/ně na ZŠ, které vznikly a byly ověřeny v projektu Prolomit vlny.

Autorka bude ve svém příspěvku vycházet z výzkumných i aktivistických zkušeností (např. výzkum Genderové aspekty přechodu žáků/yň mezi vzdělávacími stupni, studie gender pay gapu ve školství, výzkum Setkávání školy a rodiny: gender mění pravidla, projekt Gender ve škole, projekt Prolomit vlny atd.).

> více <

Jak funguje fotbal v nairobských slumech, v prostředí na hranici absolutní chudoby? A jaký je potenciál fotbalu, potažmo sportu v celosvětovém měřítku?
O "jiné dimenzi fotbalu" bude z perspektivy nevládních organizací mluvit Robin Ujfaluši, koordinátor projektu Fotbal pro rozvoj a autor knihy Jak se hraje fotbal v Africe.

> více <

Současné české anarchistické hnutí lze nahlížet z několika hledisek: jako politický projekt, generační revoltu a kontrakulturní prostor. Příspěvek se bude věnovat všem třem rozměrům českého anarchismu a zároveň se zaměří na vztah českých anarchistů ke klíčové otázce současné politiky, tedy neoliberálním reformám. Mohlo by se zdát, že anarchisté by měli omezování státu podporovat – v případě neoliberalismu je ale toto omezení doplněno posílením trhu, a tedy nadvlády založené na ekonomické moci. Namísto formálního státu navíc nastupuje to, co můžeme gramsciovsky označit jako „organický stát“ – soubor státních i nestátních společenských institucí, přebírající mnohem komplexnější vládu nad člověkem, než jakou produkovaly dosavadní mocenské struktury.

> více <

Přednáška bude věnována představení specifické perspektivy kulturálních studií, zejména centrálnímu vnitřnímu napětí mezi studiem textu (strukturalismem) a studiem publik (kulturalismem). Představí častý omyl ve výkladu Stuarta Halla. Bude (marně a bez výsledku – jak je u tohoto tématu zvykem) pracovat s různými verzemi pojmu ideologie a pozastaví se nad démonizací populární kultury.

> více <

Proč bydlíme ve městech a odpočíváme na venkově?
Jaký má na nás vliv prostředí města, ve kterém se pohybujeme, okolí, ve kterém bydlíme a pokoj, ve kterém spíme?
Může se změnit skladba návštěvníků Hlavního nádraží v Praze otevřením luxusních obchodů v jeho vstupní hale?
Existuje vztah mezi environmentálním designem a životní spokojeností?

> více <