authors: Mateusz Halawa and Marta Olcoń-Kubicka
In the era of financialization and digitization, how are domestic intimacies transformed by technology? Based on ethnographic fieldwork among young heterosexual middle-class couples living together in Warsaw and its suburbs, this lecture will explore the role of their home-made accounting and budgeting spreadsheets in the manufacture of domestic economic life. We argue that such digital forms actively intervene in the representation, constitution, shaping,and performing of their respective households as calculative agencies and moral domains. We present and analyse a case study of five couples householding with software, and based on that analysis call for an extension of the current interest in the generative role of financial devices from markets to households.

Mateusz Halawa (the presenting author) is a researcher at the Max Planck Partner Group for the Sociology of Economic Life at the Institute of Philosophy and Sociology of the Polish Academy of Sciences w. He serves as the head of social sciences and humanities at the School of Form, an undergraduate design program in Poznań. He is a PhD candidate at the New School for Social Research in New York.

The event is supported by The Czech Academy of Sciences under Strategy AV21: Top Research in Public Interest.

> více <

Přednáška a diskuze k nedávno vydané knize, která čtenáře zavádí do sedmi velice různorodých terénů v rámci české katolické církve: do jedné východočeské vesnické farnosti, do jiné ve větším městě, do farnosti spravované komunitou Chemin neuf a jiné spravované salesiány, do farnosti, kde působili dva spolukněží, dále do společenství, které vzniklo v rámci tajné církve, a do okruhu věřících kolem Kněžského bratrstva sv. Pia X. Výzkumníci z řad sociálních antropologů zde zkoumali, jak se v těchto společenstvích definují laici a klerici a jak se konceptualizují, ale i prakticky uskutečňují jejich vztahy. S pomocí instrumentáře členské kategorizační analýzy zkoumají praktické i teoretické vyjednávání a rozmělňování hranic mezi těmito skupinami. Jaké služby může kdo zastávat, jaké zodpovědnosti nést, jak se slaví liturgie, jak se rozhoduje a plánuje? Jak se „žije církev“ a o jakou církev věřící usilují, o jaké sní? Terénní výzkum je doplněn o rozhovory s laiky i kleriky, kteří reflektují vývoj laicko – klerických vztahů z pozice spirituálů kněží, pastoralistů či lidí angažovaných v podporování zodpovědnosti a vzdělávání laiků.

> více <

Příběhy vykořeněnosti dnešního člověka nám nabízejí kulturní formu, s jejíž pomocí jsme s to rozumět vlastní životní situaci i příběhům druhých jako prožitku ztráty. Jak je vůbec možné, že lze srozumitelně a smysluplně mluvit o vykořeněnosti dnešního člověka? Znamená důraz na tělesnost smyslových prožitků a činností oslavu nerozumnosti, iracionality? A zpochybňuje ústřední roli myšlení v lidské existenci? Je poznávání důležitější součástí lidské existence než čekání na milovaného člověka, ovace v divadle, smuteční obřady nebo pěstování růží? Kavárny, kuchyně, ložnice, značené lesní stezky nebo pískoviště na dětském hřišti jsou důkazy toho, že naše prožívání není pasivním zrcadlením ani mentálním zobrazením vnější skutečnosti.

> více <

Anglický koncept resilience se postupně dostává do českého odborného i politického diskurzu. Můžeme slyšet, že NATO, společně s EU a vládami hraje v otázkách resilience zásadní roli. Pedagogové píší o zvyšování resilience studentů sociální práce, psychologové zkoumají resilienci pěstounů nebo dětí ve školním prostředí. Do české sociologie, zdá se, koncept zatím nepronikl. Přeložit resilienci lze jako odolnost, houževnatost ve významu schopnosti přežívat navzdory nepřízni osudu. Resilientní tak můžou být jednotlivci, rodiny, organizace, města, společnosti nebo ekosystémy, tj. vše, co lze, žije a může být vystaveno nepřízni. Nabízí se proto otázka: proč se koncept objevuje až nyní? Přednášející se pokusí na tuto otázku odpovědět, ukáže možnosti využití pojmu resilience v režimu neoliberálního vládnutí a představí svůj výzkum tzv. diskurzívní resilience v mediálním prostoru.

> více <

Alternativní fakta se spolu s fake news stala hlavním politickým fenoménem provázejícím první rok Trumpova prezidentství. Zejména vědecká komunita reagovala organizováním rozsáhlých veřejných protestů, upozorňujících na „obléhání vědy“ a „kulturní válku“ o pravdu. Obvyklé vysvětlení událostí se odkazuje na dobu „postfaktickou“, ve které emoce vyhrávají a fakta prohrávají. Je toto dělení vskutku tak jednoznačné? Vysvělit dynamiku současného odporu proti expertíze nelze bez pozornějšího zkoumání role emocí v postfaktickém světě a tím i ve vědě: věda sama, ať už ve jménu inovace či korekce předešlých domněnek, využívá emocí. Přednáška nabídne analýzu těchto emocí na pozadí March for Science a dalších protestů v současné americké vědecké komunitě.

> více <

Co nám vietnamské jídlo říká o přeměnách post-socialistického města? Proč dobré jídlo už nemusí být drahé, ale musí být autentické? Jak Češi začali být ochotní platit 90 korun za nudlovou polévku? Je ovládání hůlek součástí kulturního kapitálu? A lze tento kapitál investovat? A jak pražští hipsteři pomáhají oživovat vzpomínky na vietnamský přídělový systém?
Vietnamská bistra a restaurace hrají klíčovou roli v proměnách vztahů mezi Čechy a Vietnamci, ovlivňují podobu veřejného diskursu o Vietnamcích v Česku i jejich přítomnost ve veřejném prostoru. Tyto vztahy však nezrcadlí pouze vztah mezi dvěma etniky, ale projevují se v nich změny v širším městském prostoru i nové vzorce kulturní spotřeby. V našem projektu sledujeme trajektorie podniků, biografie jejich majitelů i chování jejich zákazníků. V neposlední řadě hledáme cesty, jak psát o "exotickém jiném" ve věku foodie culture.

> více <