Příspěvek ukáže na dvou různých vlnách protestní mobilizace (tzv. nových sociálních hnutí a nedávných „anti-austerity“ protestů spojených s ekonomickou a politickou krizí), že existují různé procesy toho, jak a proč se lidé účastní protestů. Zároveň představí originální metodologii dotazníkového šetření demonstrantů v case-control studii.

> více <

In order to understand migrants’ survival strategies, migration trajectories and transnational political practices I study migrants’ personal networks. In doing so I try to move beyond the use of metaphors and collect personal social network data, visualize “snapshots” of migrants’ social ties and match the evidence collected among migrants with the data obtained from their network members in the countries of origin. In many ways ethical dilemmas of researches appear to be lined to questions of methodology and theory. This seminar will focus on the key ethical issues in collecting, analysing and reporting data that arise from studying migrants’ personal social networks in more than one cultural, social and political contexts. The discussion will be based on my experience in researching transit migration among sub-Saharan Africans in Ukraine and political mobilization of Ukrainians in the Czech Republic during the on-going crisis in Ukraine.

Nataliia Gladkova is a PhD Candidate at Maastricht University and ERSTE Foundation Fellow. She received a MA degree in European Studies from Maastricht University in the Netherlands a MA degree in International Relations from Kyiv International University in Ukraine. Before pursuing an academic career, she worked for international organizations in the field of international migration (UNHCR, IOM) and at the Embassy of the Islamic Republic of Pakistan in Ukraine.

Přednáška je součástí řešení grantu Husovy nadace "Mapování kulturních válek v postkomunistickém regionu: kulturní analýza hodnotových střetů v občanské sféře".

> více <

Daniel je mladý muž. Daniel je student a spisovatel. Daniel je pedofil. Je zamilovaný a vlastní orientaci netají, a to ani před rodiči milovaného chlapce. Daniel nikdy žádnému dítěti neublížil. Jakou podobu a hodnotu má ten nejniternější cit v podání Daniela a jeho přátel? Životní strasti i radosti těch, kterým příroda nadělila do vínku pedofilii. Filmový portrét Daniela a české pedofilní komunity. Příběh zakázané lásky a neustálého boje za smíření se sebou samým i za možnost přijetí uvnitř společnosti. Film do českých kin uvádí společnost Artcam.

Sociologický večer s projekcí dokumentárního filmu Danielův svět / Daniel's World. Po projekci bude následovat debata s režisérkou snímku, Veronikou Liškovou.
Film získal diváckou cenu na MFDF v Jihlavě.

> více <

V běžném i vědeckém jazyce je obvykle soukromý domov spojován s představou emocionální vazby, nostalgie či budoucího směřování, bezpečí, zázemí a předvídatelnosti. Předvídatelnost, specifické formy solidarity, vyjednávání a moci považuje za jeho základ například také Mary Douglas, když hovoří zcela nenostalgicky o tyranii domova. V případě jednočlenných domácností se pak dle Douglas tyto konflikty a tenze odehrávají nikoliv mezi několika lidmi tvořícími domácnost, ale „v hlavách“ lidí, kteří žijí sami. V příspěvku se budu zabývat různými pojetími domova a domáckosti u lidí žijících v jednočlenných domácnostech, a to na rovině každodenních praktik, materiality jejich obydlí a významů, které k nim váží v kontextu jejich životních příběhů.

> více <

Režimy vládnutí v oblasti vědy a výzkumu se v posledních dekádách v mnoha zemích proměnily. Tyto proměny vědy souvisejí s obecnějšími posuny veřejné sféry směrem ke „kultuře auditu“ (Power 2003) a nástupem tzv. nové veřejné správy (New Public Management). Jde o manažerskou filosofii, jejímž cílem je modernizace veřejného sektoru na základě předpokladu, že silnější orientace na tržní mechanismy a zavedení principů soutěže tak, jak je známe ze soukromého sektoru, povedou k vyšší efektivitě a výkonnosti (Shore 2008). Vědní politika se tak posunuje „od politiky o vědě k politice, ve které musí být věda podřízena socioekonomickým potřebám“ (Godin 2002: 19, viz též Dowdle 2006). Někteří autoři v rozšíření těchto nových forem vykazatelnosti ve vědě spatřují epochální změnu (Dunn 2003: 60; Shore and Wright 2000: 57), neboť žebříčky a hodnocení prostřednictvím kvantitativních měřítek se stávají globální praxí, která přetváří praktiky vykazatelnosti v oblasti vědy (Sauder and Espeland 2009: 80).
Ve svém příspěvku představím analýzu probíhajících změn v akademických přírodních vědách v ČR od roku 2000, pro kterou jsem vyvinula původní koncept dynamického trojúhelníku. Jeho třemi úhly jsou dynamická organizace, dynamické subjektivity a dynamická politika výzkumu, přičemž ústředním principem fungování dynamického trojúhelníku je soutěž. Ta je zdrojem dynamizace v podobě akcelerace systému hodnocení a financování výzkumu, fungování laboratoří i utváření subjektivit výzkumníků a výzkumnic. Analýzou zavádění principů soutěže v podobě systémů hodnocení vědecké práce v každém pólu trojúhelníku identifikuji nastupující podnikatelské nastavení (entrepreneurial alignment) v akademických přírodních vědách v ČR. V příspěvku ukáži, že tyto tři typy dynamismů jsou důležitým způsobem provázány a vzájemně na sobě závisí. Zároveň budu diskutovat nelineární, nekoherentní a genderovanou povahu těchto procesů a jak jsou (či nejsou) tyto ne-koherence zvládány.
Své analýzy zakládám na různých typech dat vytvořených primárně v rámci výzkumu provedeného v přírodovědném ústavu Akademie věd České republiky, kde jsem v rámci evropského výzkumného projektu¹ realizovala v období září 2006 až srpen 2007 etnografický výzkum a individuální a skupinové rozhovory s vedoucími týmů, samostatnými vědeckými pracovníky a pracovnicemi, postdoktorandy a postdoktorandkami a studenty a studentkami na bakalářské, magisterské a doktorské úrovni. Analyzovala jsem též ústavní dokumenty a dokumenty politik výzkumu, vývoje a inovací (národní politiky, Metodiku hodnocení atd.). Dalším zdrojem dat byly rozhovory s tvůrci veřejných politik, politiky a političkami a úředníky a úřednicemi v oblasti vědní politiky a politiky rovných příležitostí pro muže a ženy, které jsem provedla v roce 2006.
Podnikatelské nastavení má dopady na to, jak jsou dnes přírodní vědy organizovány, co se děje s výzkumnými kariérami a vědeckou výchovou, i na to, jak a co mohou vědci a vědkyně poznávat. V závěru přednášky se zamyslím nad důsledky, které toto podnikatelské nastavení v dynamickém trojúhelníku může mít pro budoucnost poznávacích procesů v přírodních vědách.

Dowdle, M. 2006. “Public Accountability: Conceptual, Historical, and Epistemic Mappings.” Pp. 1–29 in M. Dowdle (ed.). Public Accountability: Designs, Dilemmas and Experiences. Cambridge University Press.
Dunn, D. D. 2003. “Accountability, Democratic Theory, and Higher Education.” Educational Policy 17(1): 60–79.
Godin, B. 2002. “Outline for a History of Science Measurement.” Science, Technology & Human Values 27(1): 3–27.
Sauder, M. and W. N. Espeland. 2009. “The Discipline of Rankings: Tight Coupling and Organizational Change.” American Sociological Review 74(1): 63–82.
Shore, C. 2008. “Audit culture and Illiberal governance: Universities and the politics of accountability.” Anthropological Theory 8(3): 278–298.
Shore, C., S. Wright. 2000. “Coercive accountability: the rise of audit culture in high education.” Pp. 57–89 in M. Strathern (ed.). Audit Cultures: Anthropological Studies in Accountability and the Academy. London, New York: Routledge.

---

¹ Projekt Knowledge, Institutions, Gender: An East-West Comparative Study (smlouva č. SAS6-CT-2005-017617) financovaný Evropskou komisí.


Výzkumný zájem Marcely Linkové se v současné době ubírá dvěma směry. Za prvé se věnuje výzkumu dopadů systémů hodnocení vědecké práce na znalost, organizace a subjektivity a to, jak jsou tyto procesy genderově podmíněny. Za druhé, v návaznosti na její snahy o prosazování genderové rovnosti ve vědě prozkoumává materiálně-diskurzivní praktiky, prostřednictvím nichž jsou přijímány a implementovány politiky a projekty genderové rovnosti ve vědě v Evropě a ČR.

.

> více <

V sociologii náboženství existují dvě klíčové teorie náboženství, přičemž obě se snaží vysvětlit místo náboženství v současné moderní společnosti. První z nich je teorie sekularizace, která je rozpracovávána především v evropské sociologii; druhá je teorie racionální volby, která charakterizuje spíše severoamerickou sociologii náboženství. Přednáška představí perspektivu teorie racionální volby, představí nejvýznačnější autory a jejich dílo a pokusí se ukázat možnosti aplikace v českém prostředí. Součástí přednášky bude i představení kritiky teorie racionální volby.

> více <

Ivan Gabal vystudoval sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1976–1990 pracoval v Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV. Během Sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze zakladatelů Občanského fóra. Později byl členem rady OF a v roce 1990 vedoucím volební kampaně OF. Od roku 1994 je výkonným ředitelem společnosti Gabal Analysis Consulting.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval ve Středočeském kraji jako lídr KDU-ČSL
a byl zvolen poslancem.
(zdroj: wikipedia.org)

> více <