Jméno Zdeňka Trošky se stalo obchodním artiklem a svého druhu žánrem. Na základě jakých diskurzivních praktik tento žánr vznikl? Co o Zdeňku Troškovi opravdu píšou recenzenti? A jaká je jeho reálná komerční úspěšnost?

> více <

Přednáška se bude věnovat filantropii George Sorose ve střední Evropě na konci 80. a na začátku 90. let 20. století, jeho podporu disentu a organizací bojujících za lidská práva a vznik jeho sítě nadací. Hlavní pozornost se soustřeďuje na vznik Středoevropské univerzity v Praze a v Budapešti jako transnacionální instituce, u jejíhož zrodu zároveň stál zájem o nacionalismus jako politický problém i akademické téma. Srovnáním obou kolejí a okruhu lidí, na kterých stavěly, se příspěvek snaží dobrat důvodů, proč Středoevropská univerzita v Praze po několika letech zanikla, zatímco v Budapešti existuje dodnes.

> více <

Projekce dokumentárního filmu režiséra Kena Loache o době, kdy dělat věci společně bylo normální… Rok 1945 byl klíčovým letopočtem v britské historii. Solidarita, která pomohla Británii přežít válku, spolu s hořkými vzpomínkami na předválečné roky, přivedla lidi ke společným představám o lepší společnosti. Režisér Ken Loach použil filmy z britských regionálních a národních archivů, spolu s nahrávkami a dobovými rozhovory, aby vytvořil vrstevnatý, živý příběh vystavěný na pozadí tehdejších sociálně-politických událostí. The Spirit of 45 se snaží osvětlit a oslavit období nebývale pospolitého ducha, jehož dopad přetrval po mnoho let, a který je možné znovuobjevit ještě i dnes.
Film uvede historik doc. Jakub Rákosník.

> více <

Hlas některých fotbalových fanoušků je nebývale slyšet, a to nejen na tribunách, ale i ve fotbalovém zákulisí. Jsou fanoušci, kteří protestují, organizují petice, usilují o rozhodování v rámci klubů, pořádají semináře, panelové diskuze a kongresy, lobbují a poskytují konzultace politikům a bafuňářům. A to jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Jak angažovanost těchto fanoušků přispívá k proměně fanouškovské a fotbalové kultury? Jak k pochopení těchto transformačních procesů může přispět koncept reflexivity? A jak teoretické rozvíjení konceptu reflexivity v souvislosti s empirickou analýzou fotbalu může přispět k pochopení občanské angažovanosti mimo sféru sportu?

Dino Numerato je Marie Curie Research Fellow na School of Sport, Exercise and Health Sciences, Loughborough University, kde pracuje na projektu “Football Fandom, Reflexivity and Social Change”. V rámci tohoto projektu se soustředí na studium občanské angažovanosti fotbalových fanoušků a na proces zavádění pozice referenta vztahů s fanoušky (supporter liaison officer) v evropských klubech. Ve výzkumu kombinuje kvalitativní a kvantitativní metody a kromě evropské úrovně věnuje zvláštní pozornost Anglii, České republice a Itálii.

> více <

Ať už záměrně nebo z donucení, vědecké a vzdělávací instituce po celém světě se v posledních letech intenzivně sbližují s technologicko-průmyslovým světem a komerční sférou. To se projevuje například tím, že univerzity jsou pobízeny k tomu aby zrychlily produkci vědění, znalostí, dovedností - a to buď ve formě 'výroby' okamžitě uplatnitelných inovací a/nebo flexibilních a optimalizovaných absolventů. Konkrétních projevů tohoto posunu je celá řada: vědecký 'speed-dating', obchodní urychlovače, akcelerované studijní programy, 'katapulty' vědění, rozkouskovaná/roztříštěná věda ('bite size' science). Tyto tendence mají jak svoje apologety tak samozřejmě i svoje odpůrce. Nepřímou reakcí na 'zrychlování' akademie je například volání po pomalé vědě (viz hnutí 'Slow Science/Scholarship' a formující se 'Slow University'). Hlavním argumentem bojovníků proti rychlosti je étos pomalosti jakožto nedělitelný předpoklad smysluplné vědecké a vzdělávací činnosti. I přesto, že obě polohy - ryché a pomalé pojetí akademie - v sobě obsahují jistou (a značně omezenou) dávku opodstatněnosti, cílem toho příspěvku je akcentovat podstatné limity těchto protichůdných tendencí. Zároveň lze na tomto konkrétním druhu napětí mezi rychlostí a pomalostí ilustrovat a dokumentovat nešťastně formulovaný (avšak silně zakořeněný) problém moderní doby: představu o všudypřítomném 'zlém' zrychlujícím se světě, na straně jedné, a čekání na příchod 'spásonosné' oázy pomalosti, na straně druhé.

> více <